Zlínské Fontainebleau

Většina lesů v okolí Zlína není příliš orientačně náročná, proto často trénuji na mapách, z kterých byla úmyslně odstraněna část informací. Nejčastěji běhám na mapách bez cest, na mapách obsahujících pouze vrstevnice nebo na mapách tvořených pouze úzkým pruhem, v kterém je nutné se udržet. Cílem je orientaci v terénu co nejvíce ztížit. Přemýšlel jsem co vymyslet nového, a co vlastně v mapě potřebuji, abych kontrolu našel, a tak v mapě zůstaly pouze kameny, skalky a kamenné srázy. Nejvhodnější terén pro tento pokus jsem našel v okolí hradu Lukov. Notoricky známá mapa po úpravě vypadá úplně jinak (viz. obrázky), nejvíce mi připomíná lesy Fontainebleau plné roztroušených kamenů a skalek. Podstatné ale je, že způsob orientace podle takové mapy je úplně jiný, než na jaký jsme zvyklí. Chybí vrstevnice, tedy velmi podstatná informace říkající, jestli běžet nahoru či dolů. Chybí jakékoliv výrazné liniové tvary, jako jsou cesty, paseky a hustníky. Je potřeba se spoléhat pouze na směr a běžet doslova od kamene ke kameni, zatímco na běžné mapě bychom kameny spíše ignorovali. Také je nutné pohotově reagovat, protože na mapě v měřítku 1:5000 to ubíhá velice rychle. Kamínky GPS

Původní mapa

Osobně mě překvapilo, že jsem všechny kontroly kromě dvanácté našel (viz. záznam z GPS), ačkoli nebyly v terénu nijak označeny a navíc bylo vše přikryto vrstvou sněhu. Byl to trénink nejen extrémně orientačně náročný, ale také neuvěřitelně zábavný, a určitě si něco podobného ještě zopakuji.

Archiv